Proč chránit sebe i pacienta?

Proč by měl zdravotník chránit pacienta?

Hlavním důvodem důkladné hygieny je riziko přenosu nozokomiálních nákaz, které snižují bezpečnost léčby. Ačkoli se této problematice věnuje stále větší pozornost, jejich výskyt stoupá. Incidence nozokomiálních nákaz na pracovištích intenzivní péče je pět- až desetkrát vyšší než na standardních odděleních (KAPOUNOVÁ Gabriela, Ošetřovatelství v intenzivní péči, Grada 2007, edice Sestra,. s. 94. ISBN 978-80-247-1830-9).

Nozokomiální nákazy jsou vázány na zdravotnické prostředí (nemocnice i ambulance), v němž se vyskytují bakteriální kmeny s vyšší rezistencí na antibiotika a dezinfekci. Vztah mezi zdravotnickým personálem a pacientem je oboustranný, každý může být pro toho druhého zdrojem infekce. Pokud jsou nákazy manifestní, dají se diagnostikovat a léčit. Nosičství, kdy pacient rezistentní bakterie přenáší a vylučuje infekční agens, je těžko rozpoznatelné a jediným účinným opatřením před nákazou je prevence.

Nozokomiální infekce se nejčastěji projevují jako infekce špatně se hojících ran a chirurgické ranné infekce, gastrointestinální, urogenitální a katetrové infekce až sepse. Původcem mohou být jak grampozitivní bakterie rodu Staphylococcus a Enterococcus, Streptococcus pneumonie, Clostridium difficile, tak gramnegativní bakterie Pseudomonas aeruginosa, Helicobacter pylori, enterobakterie a dále mykobakterie, plísně a kvasinky. Příčiny rezistence na antibiotika jsou různé, od produkce bakteriálních enzymů rozkládajících antibiotika přes modifikaci bakteriální stěny, kumulaci či zvýšené vylučování antibiotik z bakteriálních buněk nebo modifikaci cílových míst pro antibiotika. Mezi nejznámější původce nozokomiálních nákaz patří MRSA (methicilin rezistentní Staphylococcus aureus).

 

Proč by měl zdravotník chránit sebe?

I zdravotník se může od pacienta nakazit a sám onemocnět. Např. zaměstnanci dětských oddělení mohou onemocnět infekčními chorobami dětského věku, jako jsou například zarděnky nebo spalničky. Základní prevencí je v tomto případě očkování. Dalším rizikem jsou gastrointestinální choroby přenášené fekálně-orální cestou, nemoci přenášené respirační cestou a především infekce přenášené krví, jako je žloutenka typu B, C, HIV infekce nebo syfilis.

K přenosu většiny infekcí dochází přímo prostřednictvím kontaminovaných rukou nebo nepřímo kontaminací předmětů či nástrojů. Hlavním a nezbytným opatřením je pro každého člena ošetřujícího personálu hygiena a dezinfekce rukou po každém kontaktu s pacientem. Nesmí se zapomínat na dezinfekci ploch a předmětů, dodržování zásad asepse a používání osobních ochranných pracovní prostředků OOPP. K těm základním patří jednorázové rukavice, ochranný plášť, rouška a další.