Vaše příběhy

sestra,ostré předměty

Přinášíme několik skutečných příběhů zdravotníků, kteří se během své praxe poranili o ostrý předmět. Všechny případy mají jedno společné. Na jejich vzniku se podílela nezkušenost, stres nebo nepředvídaná reakce pacienta. A ačkoli se v několika kazuistikách objevil i pacient nakažený hepatitidou typu C, všichni zdravotníci nakonec vyvázli bez poškození zdraví. A to i přesto, že někteří své zranění zatajili. Kromě toho, že se z příběhů dozvíme, jaké náhody mohou vést ke vzniku bodného poranění, jsou tyto autentické výpovědi poučné ještě v jedné věci. I když se šíří osvěta a na každém pracovišti by měli být všichni zaměstnanci poučeni, jak se v případě poranění zachovat, stále ještě není bezpečnost personálu standardem. Pořád dochází k podceňování rizika nákazy infekčními chorobami, ať již z lehkomyslnosti, nebo ze strachu.


Poranila jsem se při stresu

Během výkonu své profese jsem se poranila o ostrý předmět několikrát, poprvé dokonce již při studiu na střední zdravotnické škole. Stalo se to během mé praxe na dětském oddělení. Připravovala jsem premedikaci pro dítě, které mělo jít na operační sál. Pamatuji si, že to pro mne byl stres. Dítě plakalo, jeho matka byla nervózní a sestra, která na mne dohlížela, mne pobízela k větší rychlosti. Nemohla jsme sejmout krytku z růžové jehly, a tak jsem za ni vzala větší silou. Ruka mi však ucukla zpět a já jsem si vrazila jehlu hluboko do dlaně. I když jsem vše nahlásila dohlížející sestře, nikdo žádný záznam o tomto poranění neprovedl. Ve škole jsem se to bála říci, aby si třídní profesorka nemyslela, že jsem nešikovná. Rána hodně krvácela, bolela a v dlani jsem měla nejméně čtrnáct dní hematom. Jehla projela skrz dlaň a doteď mám na ní jizvu.

Několikrát jsem se také poranila o sklo při odlamování ampulky. Tuto činnost vykonávám jako sestra pracující na urgentním příjmu během služby nesčetněkrát. Vždy, když došlo k poranění, bylo to při nějakém stresu. Buď při resuscitaci v terénu, nebo například při pomoci anesteziologovi na operačním sále, kde jsem jako sestra pracující na lůžkovém oddělení neměla tolik zkušeností. Tato drobná poranění jsem nikdy nehlásila, ale měla jsem obavy, aby se mi do ranek nedostala infekce z okolí. Neustále jsem si rány kontrolovala a dezinfikovala.

Pacient se lekl, a já jsem se píchl o jehlu

Při ranním odběru glykémie černou jehlou se pacient vpichu lekl a prudce strčil do mé ruky. Jehla se mi zapíchla do dlaně a projela skrz. Úraz jsem nahlásil, sepsali jsme protokol o nežádoucí události a následovaly moje a pacientovy odběry na hepatitidu a HIV. Pravidelně chodím na kontroly k závodnímu lékaři a byl jsem znovu přeočkován proti hepatitidě B, protože v předchozích náběrech se prokázala nedostatečná hladina protilátek.

Za moje zranění může neklidná pacientka

Na noční směně jsem aplikovala Fraxiparine s. c. Pacientka, která měla v anamnéze abusus drog, byla neklidná, při aplikaci se lekla a ohnala se proti mně. Bodla jsem se do palce. Vše jsem nahlásila staniční sestře a chodila jsem tři čtvrtě roku na kontrolní odběry na hepatitidy a HIV. Naštěstí k žádné nákaze nedošlo.

Dvě píchnutí během dne

Píchla jsem se černou nepoužitou jehlou dvakrát po sobě. Poprvé jsem se píchla při sundávání krytky, kdy mi jehla projela bříškem prstu. Ránu jsem dezinfikovala a zalepila, ale protože mi náplast vadila a špatně se mi s ní pracovalo, během dne se zopakovalo to samé a píchla jsem se do bříška prstu druhé ruky. Úraz jsme nenahlásila, neměla jsme obavy. Vpich byl malý a jehla čistá.

Při mém poranění sehrála roli nezkušenost

Během své první praxe na střední zdravotnické škole jsem se poranila o růžovou jehlu, když jsem z ní odstraňovala krytku. Jehlu jsem zlikvidovala a vzala si novou. Jistě v tomto poranění hrála roli moje nezkušenost a stres, kterým pro mě první praxe v nemocnici byla.

Jehlu jsem odložila na špatné místo a následně se o ni píchla

Při odběru krve na glykemii jsem odložila použitou jehlu na stoleček vedle glukometru, nikoli do emitní misky. Při manipulaci s glukometrem jsem se pak o tuto jehlu píchla. Jednalo se o odběr krve u pacienta nakaženého hepatitidou C. Nahlásila jsem úraz staniční sestře a ještě ten den následoval první odběr krve. Za tři měsíce byl proveden další a poslední po roce. Naštěstí jsem zdravá.

Zranily mne použité nůžky

Při vytahování starých invazí u pacientky s pozitivní hepatitidou C jsem se na oddělení ARO poranila o použité nůžky. Poranění jsem nahlásila lékaři ve službě, který ihned zavolal na hygienickou stanici a konzultoval postup. Byl mi odebrán krevní vzorek, který se uchoval v lednici. Byla totiž sobota. Hned v pondělí byl vzorek poslán na hygienu. Další náběr jsem podstoupila za tři měsíce, za půl roku a po roce. Vše bylo nakonec v pořádku. V té době jsem si přivydělávala v pohostinství a bála jsem se, že v případě pozitivity přijdu o obě práce a budu bez financí.

Jehla při odběru moči z močového katetru mi propíchla rukavici

Píchl jsem se o použitou jehlu při odběru moči z odběrové komůrky permanentního močového katetru. Ve spěchu při ranních odběrech jsem nešikovně sundal jehlu ze stříkačky, abych moč stříkl do zkumavek. Jehla mi propíchla rukavici a poranila malíček. Nevěděl jsem, jestli se má rána speciálně dezinfikovat a zda je riziko stejné jako v případě nákazy infikovanou krví. Měl jsem obavy i z bakterií pomnožených v permanentním močovém katetru, neboť právě na jejich průkaz se moč odebírala. Nikomu jsem o tom neřekl, protože mne za čtrnáct dní čekala pravidelná preventivní prohlídka. Závodnímu lékaři jsem se ale nesvěřil. Naštěstí jsem měl a dva roky po příhodě stále mám všechny výsledky v pořádku.

Zvolila jsem špatný postup při dezinfekci a poranila se o použité nůžky

Při praxi na septickém oddělení, ještě během studií na střední zdravotnické škole, jsem se při mechanické očistě poranila o nůžky použité k převazu septické rány. Nevěděla jsem ani, u kterého pacienta byly použity. Zvolila jsem špatný postup při dezinfekci. Nejprve jsem prováděla mechanickou očistu nůžek a až poté jsem je naložila do dezinfekčního roztoku. Oznámila jsem to jak staniční sestře oddělení, tak profesorce vedoucí praxi. Zápis byl proveden na oddělení i ve škole. Ihned mi nabrali krev, dále za tři měsíce a po půl roce. Vše bylo negativní. Nemocnice mi uhradila vakcínu proti hepatitidě A. Největší strach z nákazy jsem měla při posledním odběru krve.

Svoje zranění jsem nehlásil

Během výkonu své profese sestry pro intenzivní péči jsem se injekční jehlou poranil několikrát. Nejčastěji během přípravy a podávání léčiv a jednou intravenózní kanylou v rámci urgentního příjmu pacienta. Ani jeden z těchto případů jsem však jako pracovní úraz nenahlásil. Myslel jsem si, že pokud jehla nebyla kontaminována krví, není nahlášení úrazu nutné. Brzy jsem toho však litoval, protože po bodnutí kanylou se rána hojila více než čtrnáct dní. Po této zkušenosti bych se už zachoval jinak a vše bych nahlásil.