Pandemie koronaviru očima ošetřujícího personálu

Do boje s pandemií onemocnění covid-19 se v nemocnicích od počátku zapojili nejen lékaři, ale také ošetřující personál. Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava (KARIM FNO) vyčlenila pro příjem pacientů s covid-19 v kritickém stavu jednu ze čtyř lůžkových jednotek – Oddělení resuscitační a intenzivní medicíny 3 – která disponuje venovenózní mimotělní membránovou oxygenací (V-V ECMO) a má rovněž zkušenosti s pacienty s těžkým průběhem syndromu akutní respirační tísně (ARDS) a chřipky H1N1. O své postřehy se s námi podělil Mgr. Tomáš Glac, staniční sestra této kliniky a člen pracovní skupiny Aesculap Akademie Bezpečnost personálu.

Sdílíme zkušenosti s Mgr. Tomášem Glacem

„Naše klinika se zaměřuje na prevenci sepse a určité postupy máme zautomatizované. Nebyla to pro nás žádná velká změna v režimových opatřeních, protože při péči o pacienta vždy používáme ochranný plášť s rukávy, chirurgickou ústenku a rukavice. Ať už se jedná o respirátory FFP3 nebo ochranné kombinézy, kterými je oddělení standardně vybaveno, jsme zvyklí je používat, takže začátek pandemie pro nás nebyl takovým šokem. Mám to štěstí, že se mohu spolehnout na tým zkušených kolegyň. Žádná sestra nevyjádřila obavy z nákazy a nikdo nevyužil možnost ošetřování člena rodiny (OČR),“ rekapituluje Glac.

Dále zdůrazňuje, že zvládnutí péče o nemocné ve ztížených podmínkách bylo pro celý kolektiv výzvou. Nastalá situace ukázala velkou solidaritu a přinesla zkušenost, co všechno se dá v těchto mimořádných podmínkách dokázat. „Tento intenzivní režim ale trvá již od poloviny března. Je to fyzicky i psychicky náročné a zatím nevidíme světlo na konci tunelu. Chybí vidina, kdy to skončí, a my se budeme moci vrátit k běžné anesteziologicko-resuscitační péči. Virus neodejde ze dne na den, prostě si na něj musíme zvyknout a naučit se s ním žít,“ doplňuje Glac. Z vlastních postřehů ještě zmiňuje důležitost kvalitní alkoholové dezinfekce na ruce, protože i její vůně a dobrá kožní snášenlivost hrají ve frekvenci použití hygienické dezinfekce rukou významnou roli.

Ochranná kukla odlehčí teplu při práci

Vzhůru dolů do návleků, nezapomínáme ani na ochranu dolních končetin

Rukavic není nikdy dost, nejdříve první pak druhé

Jak se správně a efektivně chránit?

Stále získáváme další zkušenosti a zdokonalujeme se, což je vidět na vývoji používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP).

1. Uzavření jednotky

Po nástupu krize byla celá jednotka uzavřena a pracovala ve specifickém hygienickém režimu. Pohyb na jednotce byl umožněn pouze se všemi ochrannými pomůckami, hlavně s respirátory třídy FFP3. Sestry, které v prvních dnech na jednotce strávily nepřetržitě dvanáct hodin, byly později střídány po třech hodinách, protože být oblečený půl dne v těchto OOPP není snesitelné.

2. Pouze s respirátorem

Nyní je pohyb na jednotce umožněn pouze s respirátorem FFP3 a ochranný oblek si obléká personál až před vstupem do boxu pacienta. Vymysleli jsme i různé modifikace OOPP k lepší toleranci tepelného diskomfortu personálu, od kombinézy k celkové toaletě pacienta až po kombinaci ochranného pláště s kuklou.

Při péči o pacienta vždy s ochranou očí a obličeje

3. Nedezinfikovat rukavice

Je doporučeno používat dvoje rukavice, ale málo se mluví o jejich správném typu, především o prodloužených manžetách k překrytí rukávu pláště nebo kombinézy. V mnoha návodech na použití OOPP byla doporučována dezinfekce rukavic alkoholovou dezinfekcí. Propustnost vyšetřovacích rukavic se však při kontaktu s alkoholem výrazně zvyšuje, a dezinfekcí rukavic tak snižujeme účinnost jejich bariérové funkce. Podle doporučení odborných společností byla dezinfekce spodních rukavic myšlena pouze na dobu několika málo vteřin – při svlékání oděvu, aby se personál nekontaminoval. Dezinfekce rukavic rozhodně není vhodná v průběhu péče o pacienta.

4. Sloučení úkonů

Přistoupili jsme i ke strategii sloučení jednotlivých ošetřovatelských úkonů tak, aby náš pobyt v rizikovém prostředí byl co nejefektivnější a bezpečný pro všechny.

Tak trochu jiná úprava léčiv

5. Jednorázové balíčky

Osvědčil se nám systém jednorázových balíčků, který minimalizuje riziko kontaminace personálu, včetně striktního využívání jednorázových bronchoskopů.

6. Diagnostické přístroje na oddělení

Dostupnost některých diagnostických přístrojů na oddělení (ultrazvuk a rtg) výrazně omezuje nutnost opouštět s pacientem chráněné prostředí našeho oddělení.

7. Nové postupy

Naučili jsme se i nové postupy, jak uvádět pacienta do pronační polohy za pomoci pouze tří členů zdravotnického personálu. Zde jsme využili zkušenosti kolegů z nemocnice v rakouském Badenu.

8. Oblékání a svlékání

Do OOPP se již oblékáme sami a svlékáme se z nich taktéž sami. Opět jsme si osvojili postupy, jak v těchto oblecích správně komunikovat mezi sebou i s pacienty.Oblékáme se sami, pracujeme spolu

9. Vzdálený přístup k datům

Ocenili bychom vzdálený přístup k datům z jednotlivých monitorů, ventilátorů i infuzní techniky, abychom byli neustále informování o stavu pacienta i bez bezprostředního, potenciálně rizikového kontaktu s infekčním pacientem.

10. Auskultace

Stále hledáme ideální postup auskultace. Použití běžného fonendoskopu při současném požití ochranných kombinéz je komplikované.

Vedlejším přínosem zpřísněného režimu během epidemie bylo snížení infekcí spojených se zdravotní péčí. Na přesné výsledky je ještě brzo, tento pozitivní trend si však vysvětlujeme příznivějším poměrem ošetřujícího personálu na počet pacientů a striktním dodržováním bariérového režimu, a to i přesto, že jsou naše běžné postupy pro prevenci infekcí na velmi vysoké úrovni.