Promítá se bezpečnost personálu i do ochrany pacienta?

27. ledna 2022

Pracovní skupina Bezpečnost personálu se zabývá aspekty každodenních činností zdravotnických pracovníků především v kontextu ochrany a zachování jejich zdraví. Ke klíčovým tématům, jimž se pracovní skupina věnuje, patří prevence poranění ostrými předměty, prevence profesionálních nákaz, správné provádění hygieny a dezinfekce, prevence násilí ve zdravotnictví a v neposlední řadě také prevence chemické expozice koncentrovaným léčivům.

Primárním cílem těchto aktivit je ochrana personálu, nicméně je na místě zdůraznit, že veškerá přijatá opatření a praktická řešení hrají nezpochybnitelnou roli také v ochraně pacientů. A právě neoddělitelnému vztahu bezpečnosti zdravotnického personálu a pacientů se v tomto sdělení chceme věnovat podrobněji.

Jak konkrétně ochrana personálu zvyšuje bezpečnost pacientů?

Prevenci infekčních onemocnění u pacientů napomáhá používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP). Patrné dopady na bezpečnost pacientů má také postupné upozaďování tzv. kultury viny a její nahrazení tzv. bezpečným prostředím, hlavně v kontextu chyb. Otevírají se tak možnosti pro sdílení dokonaných i nedokonaných medikačních pochybení a vzniká prostor pro přijetí preventivních strategií, což v konečném důsledku pozitivně ovlivňuje zvyšování bezpečnosti zdravotnické péče.
Kladení důrazu na bezpečnost personálu je jedním ze způsobů snižování rizika vyhoření u zdravotníků, které má evidentně spojitost s motivací a výkonností zdravotníků i se zvýšenou pozorností věnovanou potenciálním pochybením (1).

Lepší ochrana zdravotníků je zárukou vyšší bezpečnosti pacientů

Jasné souvislosti mezi bezpečností personálu a pacientů ukázala také pandemie onemocnění covid-19. Otevřeně se začalo diskutovat o dostupnosti a správném používání OOPP, personálních kapacitách, nově vznikajících problémech v komunikaci (uzavřené boxy, ochranné obleky, respirátory), rostoucí míře stresu a zvýšenému výskytu syndromu vyhoření, k němuž často vedly především požadavky na zdravotnické pracovníky pracovat na hranici jejich možností. Rozšiřoval se i prostor pro vznik medikačních pochybení a celá řada zemí odhalila nedostatečnou připravenost k ochraně svých zdravotníků v případě katastrof (2-4). Z výše uvedených faktů jednoznačně vyplývá, že schopnost zdravotnických pracovníků zodpovědně chránit pacienty závisí v první řadě na ochraně samotných zdravotníků. Mají-li zdravotníci poskytovat pacientům bezpečnější péči, musí být komplexně zajištěna a podporována především jejich vlastní bezpečnost (5).

WHO v roce 2020 vydala k tématu bezpečnosti zdravotníků chartu

Stejnému tématu se věnuje také Světový den bezpečnosti pacientů (World Patient Safety Day), který si od roku 2019 pravidelně připomínáme 17. září a který vyzývá ke globální solidaritě a společnému postupu všech zemí a mezinárodních partnerů ke zvýšení bezpečnosti pacientů.
U příležitosti Světového dne bezpečnosti pacientů v roce 2020 Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala pod názvem „Bezpečnost zdravotnických pracovníků: priorita pro bezpečnost pacientů“ (Health worker safety: a priority for patient safety) chartu (6), která mimo jiné zdůrazňuje rezoluci Světového zdravotnického shromáždění (World Health Assembly resolution) WHA72.6,2, jež upozorňuje na důležitost edukace, tréninku a kontinuálního profesního rozvoje zdravotníků za účelem budování a zachovávání kompetentního, citlivého a oddaného personálu pracujícího v podporujícím prostředí, to vše s cílem poskytování bezpečné zdravotní péče. Světový den bezpečnosti pacientů 2020 podpořil i Emergency Care Research Institute (ECRI) a přidružený Institute for Safe Medication Practices (ISMP).

Souvislost bezpečnosti personálu a pacientů dokládají i vědecké práce

Vztahem bezpečnosti personálu a bezpečnosti pacientů se zabývá také řada výzkumných aktivit. Mezi jinými připomeňme systematické review a metaanalýzu provedené a publikované Gillian Janes s kolektivem v roce 2021 (7).
Hned v úvodu této práce autoři zmiňují existenci doložených vztahů angažovanosti personálu (v pozitivním slova smyslu; anglicky engagement, jinými slovy chuti aktivně se zapojovat či zainteresovanosti) a vyšší kvality a bezpečnosti zdravotnické péče, nižší mortality pacientů, častějšího hlášení a nižší frekvence dokonaných i potenciálních medikačních pochybení, nižší fluktuace a absencí zaměstnanců (7).
Vztah angažovanosti zdravotníků a bezpečnosti pacientů byl do té doby vnímán jako do jisté míry spekulativní, autoři však srovnáním dostupné literatury doložili zřejmé a současně statisticky významné pozitivní korelace (7).

Klíčová je chuť zdravotníků podílet se na zvyšování kvality péče

Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí téma zvyšování bezpečnosti personálu ke svým globálním prioritám (8). Implementace principů ochrany zdravotníků do každodenní praxe podporuje nejen snížení přímo měřitelných parametrů (např. počet poranění ostrými předměty), ale má dalekosáhlejší a mnohdy i nepřímé dopady, k nimž patří nižší fluktuace zaměstnanců nebo obecně nižší počet medikačních pochybení. V řadě případů byly zaznamenány i pozitivní ekonomické výstupy navzdory možným vyšším investicím např. do ochranných pomůcek.
Klíčovým aspektem propojujícím bezpečnost personálu s bezpečností pacienta se tak jeví míra zainteresovanosti zdravotníků a jejich chuti aktivně se podílet na zlepšování zdravotní péče. Právě podpora a měření této „chuti“ může být lepším indikátorem kvality zdravotní péče než například sledování frekvence výskytu medikačních pochybení, úrazů, počtu pádů nebo proleženin.

Neváhejte své postřehy a nápady k tématu sdílet

Pracovní skupina Bezpečnost personálu se do budoucna plánuje souvislostem mezi bezpečností zdravotníků a pacientů systematicky věnovat a aktivně chce podporovat chuť zdravotníků podílet se na zlepšování zdravotní péče. Pokud máte nápad, jak tyto myšlenky dál rozvíjet, vidíte v této oblasti smysl a příležitost, neváhejte se s námi o své myšlenky a nápady podělit. Kontaktujte koordinátora pracovní skupiny Bezpečnost personálu Bc. Tomáše Kovrzka (tomas.kovrzek@bbraun.com).

PharmDr. Jitka Rychlíčková, Ph.D.

Literatura:
(1) Why is staff safety a patient safety issue? Patient Safety Learning [online]. [cit. 2021-10-23]. Dostupné z: https://www.patientsafetylearning.org/blog/why-is-staff-safety-a-patient-safety-issue

(2) Lack of protective equipment preparation led to spike in frontline healthcare worker deaths. Medical Device Network [online]. [2021-10-23]. Dostupné z: https://www.medicaldevice-network.com/comment/healthcare-worker-deaths-covid-19/

(3) Bong CL, Brasher C, Chikumba E, et al. The COVID-19 pandemic: effects on low- and middle-income countries. Anesth Analg. 2020; (published online April 1.)

(4) Nguyen LH, Drew DA, Graham MS, et al. Risk of COVID-19 among front-line health-care workers and the general community: a prospective cohort study. Lancet Public Health. 2020; 5: e475-e483

(5) Shaw A, Flott K, Fontana G, Durkin M, Darzi A. No patient safety without health worker safety. Lancet. 2020;396(10262):1541-1543

(6) Health worker safety: a priority for patient safety. World Health Organization [online]. [2021-10-23]. Dostupné z: https://www.who.int/docs/default-source/world-patient-safety-day/health-worker-safety-charter-wpsd-17-september-2020-3-1.pdf?sfvrsn=2cb6752d_2

(7) Janes G, Mills T, Budworth L, Johnson J, Lawton R. The Association Between Health Care Staff Engagement and Patient Safety Outcomes: A Systematic Review and Meta-Analysis. J Patient Saf. 2021;17(3):207-216

(8) WHO Director General. Patient Safety: Global Action on Patient Safety.72nd World Health Assembly [online]. [cit. 2021-10-24]. Dostupné z: http://apps.who.int/gb/ebwha/pdf_files/WHA72/A72_26-en.pdf