Rizika práce na JIP aneb 2 roky s Covid 19

Pracovní skupina Bezpečnost personálu Aesculap Akademie se zúčastnila v rámci festivalu intenzivní péče Colours of Sepsis v Ostravě, postgraduálního kurzu sester v intenzivní péči a zrealizovala připravený workshop – Rizika práce na JIP (aneb 2 roky s Covid 19).

Konference byla koncipovaná jako hybridní, umožnovala tedy účastníkům sledovat workshop přímo v sále i online.

Workshop byl rozdělen do čtyř bloků se zapojením interakce účastníků pomocí Slido hlasování.

Dr. J. Zelenková z Hlavní hygienické stanice Praha, která je členkou pracovní skupiny Bezpečnost personálu, se v prvním bloku věnovala problematice hygieny v exponovaném období covid-19. Zmínila problémy týkající se rychlého nástupu pandemie, nedostatku ochranných pomůcek a dezinfekce, změny legislativy v nouzovém stavu a konkrétní situace, které hygienici v tomto období museli řešit. Dále poskytla vhled do kategorizace práce zdravotníků a nemocí z povolání v návaznosti na covid-19. Velmi zajímavý byl výčet porušení protiepidemických opatření v době pandemie způsobený nedostatkem ochranného materiálu.

Bariérovým ošetřovatelským technikám v době covid-19 se věnovaly zkušené sestry z jednotek intenzivní péče, J. Toufarová a V. Zachová. Cílem přednášky byla diskuse k nejčastějším problémům bariérové ošetřovatelské péče v době covid-19 a pohled na změnu limitů podmínek pro ošetřovatelskou péči a ustoupení od kvality péče, která představuje zvýšenou zátěž pro zdravotníky.  Na otázku, zda omezení kvality péče představovalo stresující faktor, 70 % účastníků odpovědělo, že museli ustoupit od standardů běžné praxe a denně se s tímto problémem potýkali. Ke zvýšené zátěži zdravotníků nutno přičíst, že 76 % zúčastněných uvedlo, že pracovali denně nebo občas s kolegy, kteří neprošli adaptačním procesem na JIP, ARO nebo RES (jednotky intenzivní péče). Nedostatek ochranných pomůcek během pandemie se odrážel negativně i na výměně respirátorů. Pravidelnou výměnu respirátorů třídy FFP3 dle doporučených intervalů si mohlo dovolit 38 % zúčastněných, 26 % mělo k dispozici pouze jeden respirátor na směnu, 21 % mělo pouze respirátor třídy FFP2 a 15 % mělo omezený přístup k výměně respirátorů, a to méně než 3 x za směnu. Dalším velkým tématem v souvislosti s covid-19 a nedostatkem ochranných pomůcek byla výměna vyšetřovacích rukavic a jejich nežádoucí dezinfekce. V tomto případě přednášející pracovali s hypotézou, že k opakované dezinfekci rukavic docházelo velmi často. Hlasování však ukázalo, že 75 % účastníků uvedlo, že si rukavice nedezinfikovali a mohli si je měnit dle předpisů, což by mohlo být ovlivněno tím, že účastníci konference byli převážně z jednotek intenzivní péče. Přesto 21 % účastníků potvrdilo, že si rukavice někdy dezinfikovali a 4 % si je dezinfikovali vždy, což by se stávat nemělo nikdy. Proto také závěrečné doporučení tohoto bloku znělo: „Nebudu si dezinfikovat rukavice!“ V závěru účastníci zhlédli video, které pracovní skupina Bezpečnost personálu natočila speciálně pro tento workshop. Názorně byly ukázány nejčastější chyby, ke kterým dochází na jednotkách intenzivní péče v kontaktu s pacientem.

V dalším bloku se T. Kovrzek a V. Čepelka věnovali novým přístupům k dezinfekci rukou. Zjišťovali, co účastníkům nejvíce brání v řádné hygieně a dezinfekci rukou. Zda je to problém s nedostatkem personálu nebo podceňování možného rizika nákazy, či jiné překážky. Kladli důraz a podporu na motivaci zdravotníků k dezinfekci rukou. Přednášející také zdůraznili pět základních situací pro hygienu rukou a seznámili účastníky s výstupy monitoringu automatizovaného scanneru. Zdůraznili potřebu kvality dezinfekčních prostředků, ale i dosažitelnost a logické a efektivní rozmístění dezinfekce. Svoje místo má i vizuální podpora na různých (kritických místech), jako např. samolepky „Dezinfikuj se!“, možnosti stojanů a držáků na postele, tak aby byla dezinfekce po ruce.

V předposlední přednášce se T. Glac věnoval dezinfekci ploch a malých ploch nejen v době covidu-19. Vyzdvihl požadavky na dezinfekční prostředky, zopakoval zásady dezinfekce a názorně ukázal rozdíly a výhody mezi dezinfekcí postřikem a otřením dezinfekčním ubrouskem. V části věnované dezinfekci malých ploch měli účastníci možnost seznámit se přímo na místě s různými dezinfekčními přípravky.

Závěrečné slovo měla dr. J. Zelenková s tématem prostorové dezinfekce. V tématu se věnovala germicidním lampám, současnosti a budoucnosti záření UVC a virucidnímu účinku. Prostor dostal i ozon a jeho účinky v praxi, dezinfikátory a čističe vzduchu.

Každý z přednášejících měl v závěru jedno doporučení ze své přednášky.

„Chráním sebe i pacienty převlékáním bariérového obleku – oblečení“.

„Nebudu si dezinfikovat rukavice!“

„Každý pacient je potenciálně infekční!“

Uvedené výsledky hlasování jsou názorem účastníků na konferenci Colours of Sepsis 2022, nikoli výsledky podložené rigorózní metodikou.

Klára Dvořáková